Trh práce

Trh práce pod lupou: rekordní zaměstnanost, ale reálné mzdy zaostávají

Proč nízká nezaměstnanost sama o sobě neznamená, že se lidem žije lépe — datová analýza.

Pracovníci v ostravském průmyslovém závodě

Míra nezaměstnanosti v České republice se v roce 2024 pohybovala kolem 2,6 %, což je jedna z nejnižších hodnot v celé Evropské unii. Přesto průzkumy ukazují, že spokojenost s finanční situací domácností zůstává nízká. Klíčovým vysvětlením je vývoj reálných mezd: nominální mzdový růst sice zrychlil, avšak po odečtení inflace z předchozích let zůstávají reálné příjmy mnoha pracujících nižší než v roce 2020. Problém se nejostřeji projevuje v odvětvích, kde dominují pracovníci s nižší kvalifikací — obchod, pohostinství a část výrobního průmyslu. V těchto sektorech firmy sice nabízejí práci, avšak mzdová úroveň nestačí pokrýt zdražené bydlení ani energie.

Druhým strukturálním problémem je geografická a kvalifikační nesourodost nabídky a poptávky. Firmy v průmyslových pásmech Moravskoslezského kraje, do nichž patří i Ostrava, poptávají technicky vzdělané specialisty, kdežto část uchazečů o práci disponuje dovednostmi, které jsou stále méně žádané. Rekvalifikační programy financované z evropských fondů sice existují, jejich dosah však zůstává omezený. Data Ministerstva práce a sociálních věcí naznačují, že průměrná doba obsazení odborné technické pozice přesáhla v roce 2024 šest měsíců. Skupina Krejčí bude situaci na trhu práce sledovat čtvrtletně a výsledky srovnávat s vývojem v sousedních zemích V4.